Ke stažení

Na níže uvedeném odkaze si můžete stáhnout cvičební a zkušební řád Českomoravského kynologického svazu.

ZR_SchH-VPG_2006.05.10

Krmení psů granulemi

Cena za pohodlí

Konečně se tak obrací pozornost veřejnosti k ceně, kterou platí naši zvířecí přátelé za naše pohodlí, s nímž jim jen vysypeme do misky hromádku granulí. Lidé se čím dál víc soustředí na svou stravu – chtějí, aby jejich potraviny byly zdravé, čerstvé a hlavně přirozeníé. Logicky musel přijít okamžik, kdy se zaměří i na granule pro zvířata, které vlastně vypadají úplně stejně jako to, co nakonec vyjde z jejich zažívacího traktu.

Doporučujeme: Úskalí lásky ke zvířatům: Paraziti, nemoci, infekce

Není divu, průmyslová krmiva nemají s přirozenou stravou domácích mazlíčků téměř nic společného. Když nedávno vyšla v Německu kniha s výmluvným názvem Kočky by kupovaly myši, výrobce krmiva s podobným sloganem se pokoušel její vydání zastavit soudní cestou.

A nejedná se jen o ty nejlevnější druhy. Schválně se někdy podívejte na složení i těch nejznámějších značek. „Jestliže i ty obsahují tak málo masa, co je, proboha, ten zbytek?“ napadne asi každého. Odpověď nalezneme v popisu postupu výroby.

Co spadne do kotle?

Do obřího mlýnu se dostanou kromě masa také střeva, plíce, hlavy, kopyta, neporozené plody, sleziny, vemena a všechny další části, nevhodné pro lidskou spotřebu, někdy dokonce i z důvodů obsahu parazitů. Dál do směsi „spadnou“ také neprodané zásoby masa ze supermarketů – a ne, nestojí tam žádný člověk, který by je předem vybalil z plastových obalů. Určité procento plastu je ve finálním výrobku povoleno.

Občas se zužitkují i zvířata (drůbež, dobytek), která zemřela na chovných farmách a jejich těla si chvíli „poležela“, než je někdo objevil. Nebo byla tak slabá a nemocná, že nedošla ani na jatka.

Co dalšího taky spadne do kotle? Zbytky léků, bakterie, jedovaté toxiny a hlavně akrylamid, který vzniká z živočišných složek, dlouhodobě vystavených vysokým teplotám, a který způsobuje pokazatelně rakovinu.

Vyvařený obsah živin

Výsledná semletá směs se pak totiž vaří při vysoké teplotě dlouhé hodiny, někdy dokonce dny, až vznikne směska, v níž už se nedají vystopovat původní složky. Tuk, který pluje na hladině, se sebere a využívá k jiným účelům. Zbytek se pak suší na hmotu s obsahem proteinů, ale nikoliv nutně vždycky živočišných.

Pro mnoho výrobců, tvrdí veterinární lékařka Dr. Jean Hofveová na svém populárním webu Littel Big Cat, jsou i tyto podřadné druhy masa příliš drahé, a tak do nechutné hmoty přidávají rostlinné proteiny, které jsou pro zažívací trakt masožravců nepřirozené.

Škroby (sacharidy) mají za úkol zvýšit kalorický obsah – ačkoliv je psii v přirozené stravě ani nepotřebují a kočkám doslova škodí. Výsledkem bývá poškození slinivky a cukrovka, otloustnutí radši ani nemluvě.

Co ještě „dodat“?

Pasta se pak protlačí extrudérem, na jehož konci vypadávají suché granule. Opět se používá vysoká teplota a tlak, který zničí poslední zbytky přirozených výživných prvků. To je podle doktorky Hofveové u domácích mazlíčků příčinou tolika alergií a dalších onemocnění, například slinivky. Na tom nic nemění ani spousta přídatných látek, která mají umělou cestou zvýšit výživné hodnoty.

Definitivní podobu pak výrobku dodají konzervanty. Například propylenglykol se sice používá na kosmetické i potravinářské účely pro lidi, ale pro zvířata není považovaný za bezpečný. Způsobuje u nich totiž onemocnění jater.

Samozřejmě některá průmyslová krmiva ro domácí zvířata jsou lepší než jiná. Cena není přesným měřítkem kvality, ale od desetikilový pytel za dvě stovky ze supermarketu je určitě nejhorší varianta.

Text převzat ze serveru www.zena.cz

 

 

uloženo